Musím se přiznat, že před zhlédnutím "Umučení Krista" jsem nesáhnul k žádné z recenzí na tento film, i když ze všech stran bylo slyšet volání o kontroverznosti tohoto díla a rozjitření židovských obcí či pánů se zlatými prsteny, zabalených do svých rouch, kteří jej obvinují z antisemitismu, antijudaismu a přílišné fundamentality. Jediné, co mi stačilo znát bylo, že jde o film z dílny Mela Gibsona, jehož "Statečné srdce" bylo dlouho mým nejoblíbenějším filmem.

Film začíná v Getsemanské zahradě. Hned první dialog mě omráčil neboť jsem vskutku čekal "pouhou" angličtinu, ovšem Gibson chtěl asi opravdu, co největší realističnost, proto je celý film natočen v aramejštině a latině, což mě hned zprvu oslovilo. Záhy zde spatřujeme postavu satana, do jehož role byla obsazena Rosalinda Celentanoová, která už od pohledu sama sebe pojmenovává a evokuje k strachu. Gibson pojal roli ďábla tak decentně, jemně a přeci tak ohromujícně silně. Tím, že vhodně protkal film, zdařile zasazenými průblesky postavy satana, dokonale ukázal jeho všudypřítomnost, o co se bezpochyby snažil. Během rozhovoru satana s Ježíšem na Olivetské hoře, kdy se ďábel snaží zpochybnit jeho víru, Jidáš prozrazuje veleknězům Ježíše.

Ježíš je zatčen a v řetězech odvlečen před velekněze, kde jej viní z pobuřování. Zde je již zřejmý jejich záměr odsoudit ho k smrti. Asi nemálo působivé je jak tito židovští velekněží neváhají použít násilí. Ježíš je zbit a odvlečen na Pilátovo nádvoří. Pilát, palestinský římský místodržící, musí rozhodnout, zda jej mohou vydat na smrt. Postava Piláta působí velmi kladně, Gibson ho vyobrazil jakou soudného člověka, který nedělá kroky na popud davu. Shledá Ježíše za nevinného a odsoudí ho k bičování.

Asi nejpůsobivější a přitom nejhrozivější scény přicházejí s bičováním Krista u nízkého kůlu, k němuž ho přiváží za ruce. Zde tvůrci sáhli k opravdové až strašlivé realističnosti. Pokud jste slabé povahy, jistě si budete přikrývat dlaněmi oči nebo zcela odvracet zrak jiným směrem, jelikož je to skutečně kruté. Nejprve je sešlehán dřevěnými pruty, což je ještě snesitelné, ovšem až bičující Římané sáhnou k důtkám, na jejíchž koncích jsou ocelové háčky, které dokáží vyrvat třísky ze stolu, přichází opravdová krutost, násilnost a brutalita v mučení. V průběhu těchto scén si všimněte přítomnost pokušitele = satana, který v rukou drží malé dítě se stařeckým obličejem, pravděpodobně asi podobenství Antikrista. Vše končí nadhledem na nádvoří Pilátova paláce, kde leží zbídačený, zmučený Ježíš v tratolišti své vlastní krve. Později jsem se v některých textech o filmu dočetl, že pro konečné scény, kdy je Ježíšovo tělo zcela zohaveno od bičování, musel představitel Ježíše Jim Caviezel strávit 5 - 6 hodin v maskérně, což není chvilka.

Zfanatizovaný dav chce stále smrt mesiáše, Krista! Pilát dá lidu na výběr, milost Ježíši nebo vrahu a násilníkovi Barabášovi, kterého drží ve svém vězení. Lidé omilostní Barabáše a Pilát jim již dál nemůže vzdorovat, proto si nad jeho vydáním k smrti umyje ruce ("Nevinný jsem krví tohoto spravedlivého.") a svolí k tomu, co si přeje lid - ukřižovat Ježíše Nazaretského.

Následuje dramatický výstup na Golgotu, kde se projevuje brutalita římských vojáků, kteří jej schváceného pod přetěžkým křížem bičují a bijí. Jeho poslední pouť je dlouhá asi 600 metrů a vede přímo na vrcholek Golgoty, kde mu vojáci dlaněmi a chodidly proženou železné hřeby a ukřižovaného jej vztyčí na kříži. Proslýchá se, že filmová ruka, která držela hřeb u dlaně Jima Caviezela, byla přímo Gibsonova. Na Golgotě vidíme vedle Ježíše další dva kříže, další dva odsouzené, ukřižované. Jeden z nich promlouvá k Ježíši a kají se za své činy, Ježíš mu dá odpuštění. Druhý muž pohrdá myšlenkou spásy, směje se a v tom na jeho kříž usedá havran a vyklovává mu oko, opravdu šokující podobenství trestu. V posledních chvílích svého života odpustí všem, jež ho dohnali na kříž: "Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí." Ježíš umírá a země se zachvěje... Samozřejmě nechybí všem známé znovuzrození, kdy jeho učedníci hlásí zprávu o jeho vzkříšení Marii.

Nemyslím, že by tento film měl divákovi poskytnout pouhou naturalistickou představu o Kristu, poukázat na zbídačené tělo, detailně proniknout skrze jeho kůži až hluboko dospod jeho ran a potřísnit plátno jeho krví. Je v tom bezpochyby více nežli pouze představovaný obraz a to, i z hlediska zarputilého ateisty. Zapomeňme zcela, že je to vyobrazení smrti Krista, a zkusme to pojmout jako křivdu na člověku. Na člověku, který se ničím neprovinil, byl zrazen a zmučen a byl natolik silný, že nesáhnul k snadnější cestě pokušení, která by nebyla tak bolestivá. V každém případě doporučuji vidět preciznost kamery Calebai Deschanela, po kterém Gibson chtěl, aby záběry byly stejné jako barokní obrazy malíře Caravaggia, výtečné spodobnění Ježíše Jimem Caviezelem, který ukázal, že vyobrazení této postavy, která není charakterově jednoznačná, a hrát Krista muselo být nejobtížnější rolí, ovšem zvládnul to fenomenálně. Zapomeňte, že existuje písmo, a sami oddělte to dobré a zlé a odneste si z tohoto filmu, co usoudíte za vhodné, nezvratné je, že se o něm bude jistě diskutovat řadu dalších let.