Letošní novinkou na zámku v Rájci nad Svitavou budou barokní slavnosti konané již tuto sobotu 24. července. Součástí programu slavností budou nejrůznější šermířská a hudební představení inscenovaná v celém areálu zámku. Vše vyvrcholí 30 minutovou rekonstrukcí bitevního střetu z období válek o dědictví španělské z let 1701 až 1713. Takže, pokud nemáte na víkend nic v plánu, můžete navštívit tuhle celodenní slavnost.
Co bude k vidění
Dobové stany (repliky vojenských stanů z počátku 18. století), včetně příslušenství. Repliky stolů, lavic a židlí. Dobový rošt na ohniště, polní kuchyň s původními replikami nádobí a příslušenstvím. Posádka 12 vojáků anglické a francouzské řadové pěchoty s období válek o Španělské dědictví. Markytánka jako obsluha polní kuchyně. Součástí programu jsou nejrůznější šermířská představení, ukázky dobového výcviku pěchoty, k poslechu Vám bude hrát živá barokní hudba, která rovněž doprovodí taneční představení v podání sličné markytánky. K dispozici bude i dobová střelnice pro veřejnost s odborným výkladem a dohledem. Na závěr programového bloku komponovaná ukázka, rekonstruující události z bitvy u Blenheimu 1704. (Přepadení Francouzského tábora, srážka vojáků na předních strážích, zajetí maršála Tallard atd.)
300 let od bitvy u Blenheimu
Čas ten neúprosný pán, měří všem stejně, je chladný a nezná slitování. Spravedlivý ke všem a k nikomu. Mnozí díky němu upadnou v zapomnění, pro mnohé se stane metrem jejich činů, jen někteří se budou moci hřát v jeho přízni a jenom vyvolení překročí jeho stín. Těch jejichž jména zazáří a pak pohasnou je mnoho, skutečných hvězd na nebi slávy je však jen několik, mezi ně se však s jistotou vryli jména dvou mužů, kteří se na počátku 18. století, zapsali do dějin měrou vrchovatou. Princ Evžen Savojský a Sir John Churchill první vévoda z Marlborough dokázali to, co se před nimi ještě nikomu nepovedlo, a to zastavit příval francouzské rozpínavosti, a dokonale tak schladit krev bourbonskému domu v čele s proslulým "La Roi la Sollei" Ludvíkem XIV. K historicky nesmírně významnému, rozhodujícímu střetnutí došlo poblíž švábského města Höchstädt mezi osadami Lutzingen a Blindheim. Spojená Anglicko-nizozemská armáda (28 000 mužů), pod velením vévody z Marlborough spolu s císařskou habsburskou armádou (24 000 mužů), které velel princ Evžen Savojský zde po více jak osmi-hodinové krvavé bitvě, na hlavu porazila početnější francouzsko-bavorskou armádu (60 000 mužů) pod velením maršálů Tallarda, Marsina a bavorského kurfiřta Maxe Emanuela. Celkové ztráty na lidských životech byly na tu dobu obrovské, celkově na obou stranách padlo něco přes 10 000 mužů. Většinu padlých a raněných tvořili příslušníci na hlavu poražené Francouzsko-bavorské armády. Francouzi přišli v bitvě i o maršála Talarda, který upadl s celým štábem do zajetí. Maršál Marsin spolu bavorským kurfiřtem z bojiště uprchli. Tím by se dal stručný popis bitvy ukončit, nikdo však dost dobře nedokáže vylíčit utrpení a hrůzy, které prožili prostí vojáci na obou stranách fronty, kolik potu a krve museli prolít aby vynesli do výše jména svých slavnějších vojevůdců.
Stránky skupiny Exulis mujweb.cz/www/exulis