Čtyři hodiny před začátkem zápasu Brno - Teplice. U stadionu jsou vidět jen zaměstnanci přenosného vozu nejmenované televize, kteří ale zjevně nemají kam spěchat a dopřávají si svačinku. I „uvnitř“ vládne zatím klid. Asi na osmi fanoušcích je, aby přichystali choreo.

Ač se to nezdá, tak to dá pěkně zabrat. Pověsit vlajky, nalepit kartony na sedačky přesně podle plánku a nachystat konfety a všechny vlajky do rukou ... Mezitím se začíná probouzet život kolem trávníku. Údržbáři vjíždí se sekačkami, jiní zpravují lajny. Všichni mají svůj úkol.

Cca hodinu před zápasem je v kotli vše přichystáno a trávník se zdá být také v pořádku. Z reproduktorů se začne ozývat hudba. Jasné znamení-hlasatel je na svém místě. Pořadatelé se staví na svá místa, stánky s občerstvením otevírají a všichni očekávají první fanoušky.

Jelikož byl zápas v televizi, nedala se očekávat velká návštěvnost. Ovšem kotel si z toho nic nedělal a podle mě si neudělal svým fanděním před zraky mnoha diváků z celé republiky žádnou ostudu. Spíše naopak, výborným choreem a hlasitým povzbuzováním zvedá brněnský kotel laťku čím dál tím víc nahoru!

K samotnému utkání není nejspíš co dodávat. Ze začátku opatrná hra z obou stran a v druhém poločase tři góly během 5 minut v brance Václavíka. Někteří diváci, a to především ti na sedačkách, to psychicky neunesli a raději už odcházeli. Přišli tak o kosmetickou úpravu výsledku na 1:3. Gól dal kdo jiný než Kroupa.

Kotel si po ukončení zápasu vystřihl známou písničku Není nutno, není nutno ... a jelikož fanoušci vážně dobře fandili, nebylo divu, že jim přišli hráči i po prohraném zápase poděkovat.

Doufejme, že se z tohoto zápasu fotbalisté Brna ponaučí, a dnešní domácí zápas se Zlínem bude stát zato.