Češi chybí v práci kvůli nemoci či úrazu déle než v minulosti. Zatímco v roce 1990 byli v pracovní neschopnosti průměrně 18,5 dne, loni se zotavovali v průměru již 30,5 dne. Češi marodí víc než Švédi, kteří jsou známí svým velkorysým sociálním systémem.

Ještě v roce 1970 hlásilo každých sto pojištěnců ročně 110 případů nemoci. V roce 2003 je to už jen necelých 82 onemocnění. O to déle ale lidé doma zůstávají. V roce 1990 nemocný průměrně marodil 18 dnů. Loni už to byl dvojnásobek.

Za vyšší pracovní neschopnosti nestojí podle statistiků jen snaha uchovat si zdraví, špatný životní styl či rostoucí počet civilizačních chorob. Podepisují se na ní i legislativní změny. Mezi hlavní problémy vysoké nemocnosti patří peníze.

Odvětvím, kde se marodí čím dál víc je bezkonkurenčně zemědělství a stavebnictví. Podle analýzy statistiků naopak nejméně marodů je ve školství a ve veřejné správě.

Nemocnost pracovníků představuje pro Českou republiku veliké ztráty. V roce 2002 je statistici stanovili zhruba na 83 miliard korun.

Pramen: ČSU