Vyloží paletu minerálek a zasní se: „Už aby to bylo.“ Myšlenkami není v práci, ale na dnešním zápase českých fotbalistů s Norskem. Devětadvacetiletý skladník v supermarketu Aleš už spřádá plány, co vzít s sebou na cestu z Blanska do Prahy. „Vodku, džus, po cestě ještě dáme nějaké to pivko,“ odvětí bez přemýšlení.

Nakoupí ve „svém“ obchodě. Patří k tisícům fanoušků, kteří se vydají napříč republikou, aby si užili historický postup fotbalistů na mistrovství světa. Věří, že bude co oslavovat.

„Před zápasem i po něm mám volno. To jsem si musel zařídit.“ Na nejdůležitější zápas roku vyrazí s kamarádem Honzou.

Měli štěstí. Vstupenky na zápas byly rozebrané během jediné minuty. Bylo potřeba zaslat v určenou dobu mail na fotbalový svaz.

„Maily se měly posílat od dvanácti hodin. Kdo však chtěl uspět, musel objednávku odeslat s dvacetivteřinovým předstihem, aby to ve dvanáct dorazilo,“ popisuje úspěšnou taktiku pětatřicetiletý Honza, který se zabývá počítačovou grafikou. „Atmosféra na stadionu je úplně jiná, těšíme se.“

Nelitují, že ztratí dva dny času, vyhodili 750 korun za lístek, který přitom není na zrovna ideální místa na stadionu. Další peníze je bude stát samotná cesta. Jsou fotbalovými fanatiky a baráž jim nemůže uniknout.

Honza už před čtyřmi lety sledoval přímo v Praze neúspěšnou baráž českých fotbalistů proti Belgii. Na ni nikdy nezapomene.

„To byl hrozný den. Při zpáteční cestě nám navíc v autobuse došla za Prahou nafta. Museli jsme čekat, než pro ni řidič dojde dva kilometry s kanystrem v ruce.“

Podobný problém letos nehrozí. Místo autobusem oba do Prahy vyrazí autem, řídit bude třetí parťák.

Ve stejné sestavě už jeli vloni na mistrovství Evropy do Portugalska. „To byla aspoň dovolená,“ usmívá se Aleš.

Na cestu si musel skladník Aleš vydělávat několik měsíců. „Ale stálo to za to. Hlavně vítězství nad Holanďany. To byl nejlepší zápas, jaký jsem kdy viděl.“

Přichystal si dres českých reprezentantů s číslem 76 a jmenovkou Alfons, což je jeho ročník narození a přezdívka.

Češi mají po výhře v Norsku 1:0 nakročeno na světový turnaj. Pokud postoupí, Aleš s Honzou do Německa jistě vyrazí.

O středečním výsledku Aleš nepochybuje. „To je snad jasný, ne? Vyhrajeme, zapaříme. A pak můžu začít šetřit.“

Zdroj: IDnes, tov