Nejen Brno, ale i Blansko bude stěhovat své vlakové nádraží
Šokující obrat nabraly restituční nároky rodu Salmů. Přitom soudní řízení o navrácení bývalých pozemků neslavnějšího držitele blanenského panství vypadalo již jako uzavřené. Celý proces ovšem zkomplikovala nevinná věta, kterou v euforii pronesl nejmenovaný blanenský zastupitel.
„Vrátíme vám akorát to, co jste pro Blansko udělali před druhou světovou válkou,“ dušoval se radní neznalý historických faktů. Neuvědomil si totiž, že v devatenáctém století postavili Salmové na vlastní náklady blanenské nádraží, které od té doby nutí blanenské občany docházet na rychlík pěšky i několik kilometrů.
Zvrat v prohraném procesu vrátil Salmům ztracené sebevědomí. „Na lesy a pole kašlem, chceme nádraží,“ tvrdí ústy svého advokáta Felixe Nevřely.
Co na to radnice? „Je to neuvěřitelné, ale nedá se nic dělat,“ kroutí hlavou blanenská starostka Jaroslava Králová. Její slova potvrdil i neslavnější český advokát Tomáš Sokol: „Kdyby drželi ..., tak už měli od Salmů pokoj.“
Představitelé radnice tak hledají nové místo pro blanenské nádraží. „V úvahu přichází pouze nynější území průmyslové zóny. Stejně kromě firmy Blata tam nikdo stavět nechtěl,“ zachraňuje situaci Králová.
„Výměnou za blanenský dřevěný kostelík nám ho postaví ukrajinští dělníci,“ přidává další nápad.
Přestože je další soudní proces už předem prohraný, komunisté v čele se Zuzkou Rujbrovou rezignovat nehodlají a plánují protestní akce. „Když bude potřeba, budeme bránit nádraží vlastními těly,“ uvedla bojovně Rujbrová.
Vrácením nádraží ovšem celá kauza nekončí. V ohrožení se ocitl i nový projekt bowlingového centra. „K čemu by nám bylo nádraží, když nebudeme mít, kde bydlet. A kuželky vedle domu nechci,“ naznačuje další vývoj nečekané situace první poválečná maturantka blanenského gymnázia hraběnka Salm-Reifferscheidt.
Nezbývá než dodat, že o osudu celé kauzy rozhodnou příští měsíce.
Informace poskytl: Petr Apr a Pavel Íl
publikováno: 1.4.2004